U PŘÍLEŽITOSTI MEZINÁRODNÍHO DNE SENIORŮ ODSTARTUJE V MNOHA SOCIÁLNÍCH, KLUBOVÝCH A DALŠÍCH ZAŘÍZENÍCH PRO SENIORY V ČESKÉ REPUBLICE AKTIVIZAČNÍ PROJEKT: 5. ROČNÍK ROTOPEDTOURS A 2. ROČNÍK PĚŠKOTOURS 2011, KTERÝ POŘÁDÁ NÁRODNÍ SÍŤ PODPORY ZDRAVÍ VE SPOLUPRÁCI S NADACÍ TÁNI KUCHAŘOVÉ A FIRMOU TROPICO.
PŘEJEME VŠEM ÚSPĚŠNÝ START A HODNĚ V POHODĚ UJETÝCH I UŠLAPANÝCH KILOMETRŮ PRO ZDRAVÍ!
Žijeme v době, které se přisuzují nejrůznější označení: éra po studené válce, post-industriální věk, věk internetu, doba globalizace. Naše doba je však také dobou dlouhověkosti. V druhé polovině dvacátého století se zvýšila průměrná délka života o celých 20 let. Během následujících třiceti let bude přibližně jedna třetina obyvatelstva vyspělého světa starší než 60 let. O celém světě se předpokládá, že toto bude platit někdy kolem roku 2150. Stárne však i starší obyvatelstvo, generace seniorů. Dnes je asi 10 procent populace nad šedesát let starší než osmdesát. Toto číslo vzroste do roku 2050 na plných 25 procent. Tyto trendy mají podíl na změnách ve struktuře rodin. Tradiční věková pyramida, ve které mladí značně převládají nad staršími se postupně mění v opak: dnes je typickým obrázkem jedno dítě, dva rodiče, čtyři prarodiče a jeden i více praprarodičů. Dalším zaznamenáníhodným faktorem u staršího obyvatelstva je rozdíl mezi pohlavími. Téměř na celém světě se ženy průměrně dožívají vyššího věku než muži. Existuje u nich tedy i vyšší riziko chudoby ve stáří. U žen je také větší pravděpodobnost onemocnění chronickými nemocemi či zdravotní postižení, diskriminace a marginalizace, čili, že se mohou dostat na samý okraj společnosti. Často se navíc zapomíná, že ženy během svého života dávají až trojí péči, péči o děti, péči o starší, a také péči samy sobě. Dalo by se říci, že nyní procházíme určitou „tichou revolucí“. Ta jde za demografické hranice, protože s sebou nese významné ekonomické, sociální, kulturní, psychologické a duchovní implikace. Týká se navíc zejména rozvojového světa, a to nejen proto, že většina staršího obyvatelstva žije v rozvojových zemích, ale také proto, že tempo stárnutí obyvatelstva ve třetím světě je daleko rychlejší než ve světě vyspělém. Vyspělé země se navíc již určitou dobu s problematikou stárnutí obyvatelstva potýkají, tu lépe, tu hůře. V rozvojovém světě je však téma starších lidí mnohem akutnější.
(S VYUŽITÍM WEBU OSN)