V roce 2014 bylo v Praze hlášeno celkem 247 případů onemocnění virovou hepatitidou A, což byla nejvyšší nemocnost v celé republice, kde celkem onemocnělo 673 lidí. Praha zaznamenává rostoucí trend výskytu nemoci posledních pět let. Zdroj nákazy se většinou nedaří odhalit, ohrožení přitom jsou všichni vnímaví jedinci. V Praze loni nebyl nejmenšímu pacientovi ani rok, nejčastěji onemocněli mladí dospělí. Jen jedna třetina pacientů patřila do sociálně-ekonomicky slabé skupiny (10 % drogově závislí, 5 % bezdomovci), stejný počet pacientů onemocnělo přímo v rodinách. Spolehlivou a dlouhodobou ochranou proti nemoci je očkování, důležitá je i zvýšená osobní hygiena.
Podobně vysokou nemocnost hepatitidy A jako Praha (40 % všech hlášených případů; 18/100 tis. obyvatel) hlásily ještě Plzeňský a Královehradecký kraj (10/100 tis. obyvatel). Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou až několikanásobné: zatímco v Praze ve druhé polovině listopadu onemocnělo tolik lidí, že se stav blížil hranici epidemie, ve Zlínském kraji se žloutenka typu A téměř celý rok nevyskytovala.
Virus hepatitidy A se vylučuje stolicí, onemocnění se přenáší znečištěnýma rukama, kterýma mohou být kontaminovány například potraviny, nápoje, ale virus může ulpět a přežívat hodiny až několik dnů například i na hračkách, držadlech MHD či bankomatech. „V poslední velké české epidemii v 80. letech se nakazilo 33 tisíc obyvatel. Původcem epidemie byly kontaminované jahody, které se použily k výrobě mražených nanuků,“ vzpomíná MUDr. Zdeňka Jágrová, vedoucí protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy. Je to důkaz toho, že mnohdy dodržování hygienických pravidel nestačí. Virus je velmi odolný a přežije i při teplotách pod bodem mrazu. Po konzumaci kontaminovaného jídla neonemocní jen očkovaný jedinec..
Nemoc má také velmi dlouhou inkubační dobu, většinou se projeví do 35 dní, někdy se první příznaky ukáží až do 50 dnů. I to zhoršuje práci Hygienické stanice, které se loni podařilo odhalit původce nemoci jen u 20 % pacientů. Málokdo z nemocných si dokáže vybavit, kde se minulý měsíc, nebo dva mohl nakazit. Nemocní v roce 2014 neuváděli konzumaci stejné skupiny výrobků, ani neuváděli návštěvu stejných stravovacích zařízení, kulturních akcí či fast foodů. 16 obyvatel Prahy si onemocnění přivezli ze zahraničí, nejčastěji z Ukrajiny a Itálie.
V Praze bylo hlášeno celkem 71 rodinných výskytů. Vysoký podíl rodinných výskytů (30 %) na celkovém počtu hlášených onemocnění lze vysvětlit poměrně velkým počtem vnímavých osob v ČR. To je zapříčiněno nízkou proočkovaností populace a také nízkým výskytem případů onemocnění žloutenkou od 90. let. Dalším důvodem, který se patrně podílí na zvýšeném výskytu, je to, že i přes stoupající socioekonomickou úroveň nejsou v domácnostech dodržovány základní hygienické zásady jako mytí rukou či správné postupy při přípravě stravy. Jedinou specifickou ochranou proti hepatitidě A je očkování.
Virus se také dobře šíří v kolektivech. Rodiče mohou zvážit ochranu svých dětí očkováním například před jejich nástupem do školky, nebo při mimořádných situacích! Existuje dětská vakcína pro děti od 1 roku do 15 let a vakcína pro dospělé, obě poskytují dlouhodobou ochranu a není nutné další přeočkování. (Dle TZ).
www.hygpraha.cz