„Pacienti si nejčastěji stěžují na zanedbání či neposkytnutí péče, jsou nespokojeni s léčebnými postupy a etickým přístupem lékaře či sestry. Mluví také o diskriminaci kvůli věku či zdravotnímu stavu a o tom, že byli nuceni připlatit si na nadstandard,“ uvedl Stránský.
Dalších 24 procent pacientů, kteří se loni na poradnu obrátili, žádalo bezplatné poradenství v situaci, kdy je zklamal nepřehledný zdravotnický systém, nebo kdy neznali v dané situaci svá práva. Téměř sedm procent lidí mělo problém kvůli zdravotnické dokumentaci – nemohli do ní nahlédnout, i když ze zákona měli na to právo. Pacienti, kteří do dokumentace nahlédli, uváděli, že údaje byly neúplné či nepravdivé.
Sedm procent pacientů se chtělo poradit o možnosti přiznání invalidity či příspěvku na péči. Šest procent dotazů bylo od zdravotníků. Zbytek tvořily dotazy a podněty související se spory se zdravotní pojišťovnou či omezením svéprávnosti, uvedl Stránský. Doplnil, že kancelář do konce února vydá příručku pro zdravotníky s názvem Vztah s lékařem.
V Manuálu zdravotnického práva najdou lidé například informace, jak zacházet se zdravotnickou dokumentací, kterou vede jejich lékař. Dozvědí se, co je to informovaný souhlas, kdo ho má s pacientem uzavřít, jak má vypadat a kdy není nutný. Manuál jim pomůže vyznat se v nabídce nadstandardu i v tom, zda je oprávněná. Jedna kapitola se věnuje také řešení nespokojenosti s léčbou či chováním zdravotnického personálu.
„Drtivá většina stížností, které Kancelář Ombudsmana pro zdraví řeší, vychází z nevhodně nastaveného vztahu mezi lékaři a pacienty. Ještě jsme si nezvykli na to, že jde o partnerský vztah, v němž mají obě strany svá práva a povinnosti,“ dodal Stránský.
Zdroj: ČTK