Mobilní aplikace pomáhají kuřákům i schizofrenikům. Pojišťovny ale jejich používání odmítají proplácet

  • V Česku momentálně probíhá testování norské aplikace, která má lidem pomoci přestat kouřit.
  • Moderních aplikací v medicíně přibývá. Pomáhají třeba epileptikům a schizofrenikům.
  • České zdravotní pojišťovny ani stát ale zatím nechtějí využívání aplikací proplácet.

Kuřačce Aleně začíná další odvykací sezení. „Dobrý den, Aleno. Už 10 dní nekouříte. Jak se dnes cítíte?“ ptá se jí místo terapeuta v ordinaci mobilní aplikace Endre, kterou vyvinul norský odborník na závislosti Havar Brendryen. A kromě pacientů v jeho zemi ji teď zkouší i v Česku. Domluvil se s lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která do testování zařadila 31 kuřáků.

Aplikace oslovuje uživatele každý den prostřednictvím e-mailu nebo esemesek. Využívá zkušenosti terapeutů a dovede reagovat na potřeby jednotlivých pacientů. „Jinak bude pracovat s někým, kdo kouří víc při pití alkoholu, a jinak s tím, kdo je zvyklý zapálit si při pracovních přestávkách,“ popisuje adiktolog Adam Kulhánek, který se na testování podílí.

První desítky pacientů zatím zkoušejí, jestli Endre správně funguje. Ověřování toho, zda aplikace skutečně pomáhá s kouřením přestat, přijde až v další fázi, do které by se měly zapojit stovky lidí. Ze zahraničí už ale data o účinnosti metody jsou. Endre je vylepšenou verzí původní aplikace, jejíž testování prokázalo o 30 procent větší účinnost ve srovnání s napodobeninou, která měla jen omezené funkce.

Kulhánkův tým zatím práci financuje z grantů. Kdo provoz aplikace zaplatí v případě, že se její účinky prokážou a Endre bude k dispozici komukoliv, zatím není jasné. Na základě dosavadních zkušeností ale není pravděpodobné, že by českým pacientům terapii pomocí aplikace proplácely zdravotní pojišťovny.

Výzkumník Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví vytvořil na pomoc schizofrenikům počítačový program Itareps. Teď bojuje se zdravotními pojišťovnami, které pacientům odmítají jeho používání proplácet. Program dokáže odhalit blížící se zhoršení stavu pacienta z odpovědí na 10 otázek, které člověk odešle každý týden esemeskou. Odpovědi vyhodnotí a při potížích uvědomí lékaře.

Účinnost podle Španiela prokázalo už několik studií. „Jedna proběhla i v Japonsku. Ukázala, že program snižuje riziko návratu příznaků na pětinu. Test provedla čtyři japonská univerzitní centra. Ale VZP to nestačí,“ říká lékař a podotýká, že projekty, které v zahraničí mívají úspěch, v Česku narážejí na nepochopení těch, kdo rozhodují.

„Itareps nehradíme a ani to nemáme v plánu,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý a připomněl, že pojišťovny jsou v otázce úhrad vázané ministerskou vyhláškou. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha pouze sdělil, že pokud některá lékařská společnost navrhne a obhájí použití nové technologie, ministerstvo se tím bude zabývat.

Například Oborová zdravotní pojišťovna už ale sama spustila dálkové sledování žen ohrožených těhotenskou cukrovkou. S moderními technologiemi pracuje také Národní telemedicínské centrum v Olomouci, které podle svého šéfa Miloše Táborského má se zdravotními pojišťovnami dobré zkušenosti.

Táborský připomíná, že díky aplikacím lze mít na dálku lépe pod kontrolou zdravotní stav pacientů s nemocným srdcem, chronickou bronchitidou, cukrovkou či epilepsií. „Dnes má pacient se srdečním selháním možnost kontroly u specialisty dvakrát ročně, a to je dlouhodobě neudržitelné. Když je aktivně sledovaný denně, tak se šance, že péče bude reagovat na jeho aktuální stav, výrazně zvyšuje,“ vysvětluje Táborský.

Zdroj: archiv.ihned.cz