V horkém počasí trpíme všichni. U starších osob, osob se zdravotním postižením a osob s chronickými zdravotními stavy, jako je například cévní onemocnění nebo diabetes, nemusí nutně teplota dosáhnout až 38 stupňů, k tomu, aby byli vystaveni tepelnému stresu nebo dokonce smrtícímu tepelnému úžehu.
Jak stárneme, ztrácíme postupně schopnost se potit a regulovat tělesnou teplotu. To je důvod, proč mají starší lidé tendenci se obléci více než je nutné – necítí už teplo stejným způsobem. Srdeční frekvence během cvičení nezrychlují ani se nevrací do normálu tak rychle. Starší kůže se také ztenčuje a poskytuje méně ochrany před sluncem. Špatná cirkulace, srdeční, plicní a ledvinová onemocnění a vysoký krevní tlak zvyšují rizika onemocnění souvisejících s teplem. Nadváha nebo podváha rovněž zvyšuje riziko.
Léky užívané na léčbu různých onemocnění a příznaků mohou člověku také narušit schopnost zvládat horké počasí. Mezi tyto léky patří antipsychotika, která se běžně podávájí pacientům s Alzheimerovou chorobou ke zvládání neklidu, anticholinergika, trankvilizéry, sedativa (včetně tablet na spaní), amfetamin, diuretika a léky na kontrolu krevního tlaku, antihistaminika a některá antidepresiva.
Osoba s kognitivní poruchou, ať už z důvodu onemocnění nebo zranění, nemusí být schopna sdělit své potíže. V některých případech nemusí dokonce teplo nebo nepohodlí „cítit“ kvůli změnám ve schopnostech mozku zpracovávat senzorické informace nebo regulovat reakce těla na teplo.
TIPY JAK ZŮSTAT CHLADNÝ
Opatrovatelé mohou zabránit stavu souvisejícímu s teplem (hypertermií) tím, že udrží milovanou osobu v chladném prostředí, sledují příznaky tepelného stresu a v horkém počasí se zachovají podle následujících tipů:
- Noste chladný oděv: Zajistěte, že osoba je oblečená do lehkých, světlých, volných oděvů, nejlépe z přírodních tkanin, jako je bavlna. Venku použijte klobouky a deštníky. Pokud se zdá, že ji klimatizace obtěžuje, nabídněte ochranu, jako např. košili nebo svetr s dlouhým rukávem přes ramena, nebo lehkou deku přes kotníky.
- Používejte klimatizaci: Klimatizaci udržujte pod teplotou nižší než 27 stupňů. Pokud nemáte klimatizaci, investujte do pokojové klimatizační jednotky nebo použijte pokojové ventilátory k zajištění cirkulace vzduchu uvnitř. Je-li to možné, zavezte blízkého na krátkou vzdálenost ke klimatizovanému místu, kde může sedět. Tím je například knihovna, nákupní středisko, restaurace nebo divadlo. Ale vyhýbejte se přeplněným prostorám a špičkám.
- Zakryjte okna: Během dne zatáhněte záclony u všech oken, která jsou na přímém slunci. Otevřete okna v noci a použijte ventilátory nebo křížové větrání pro zajištění cirkulace chladnějšího vzduchu. (Otevřené, odkryté okno během dne udělá uvnitř stejnou teplotu jaká je venku.)
- Vyhněte se přímému slunci: Během času největších veder, od 11:00 do 16:00, zůstaňte uvnitř. Pokud někam jedete autem, zajeďte co nejblíže ke dveřím, ale nenechávejte osoby v autě, teplota zde může rychle stoupat. Pokud chce milovaná osoba být venku, ujistěte se, že to bude během chladnějších hodin a že je ve stínu, na kryté verandě nebo pod deštníkem. Zkontrolujte také nové zprávy o teplotách, vlhkosti a výstrahách o znečištění ovzduší.
- Zrušte nebo omezte fyzickou aktivitu: Pokud lékař blízkého schvaluje mírné cvičení, jakým je chůze a pohybové cvičení, omezte je na krátkou dobu během chladných hodin. A úplně je vynechejte v horkých dnech.
- Pijte hodně tekutin: Podejte dané osobě dostatek vody, ovocné nebo zeleninové šťávy, i když říká, že nemá žízeň. Žádný alkohol, káva nebo čaj. Pokud máte podezření na dehydrataci, vyhledejte lékařskou pomoc.
- Lehké pokrmy: Vyhněte se horkému, těžkému jídlu a nepoužívejte troubu.
- Monitorujte léky: Zjistěte, jestli léky, osoby o kterou pečujete, nezvyšují riziko tepelného stresu. Zeptejte se lékaře na všechny léčivé přípravky, které jsou užívány, včetně těch volně prodejných.
- Použijte chladné sprchy: Pomozte osobě, aby si dala ochlazující sprchu nebo vanu. Přiložte chladný, navlhčený ručník na čelo nebo zadní část krku a často jej vyměňujte.
- Často kontrolujte: Pokud osoba žije sama, denně se zastavte nebo požádejte souseda, aby se několikrát denně podíval. Pokud nemá člověk možnost převozu, ujistěte se, že ho někdo zaveze i odveze ze schůzek, obchodů s potravinami atd.
- Informujte ostatní: Pokud je osoba v pečovatelském domově nebo v jiném zařízení, ujistěte se, že zařízení má plán pro zvládnutí stoupajících teplot a dodržuje výše uvedené tipy. Navštivte ji co nejčastěji.
- Buďte ostražití: Nezapomeňte, že osoba s kognitivním postižením vám nemusí být schopna říct, že je jí horko nebo špatně. Rovněž starší lidé mají tendenci cítit se chladněji než mladší lidé, to znamená, že nemusí rozpoznat nebezpečí horkého počasí.
PŘÍZNAKY POTÍŽÍ SPOJENÝCH S HORKEM
Pokud se staráte o starší nebo zdravotně postiženou osobu, naučte se rozpoznat příznaky potíží způsobených horkem. Vyhledejte lékařskou pomoc, jestliže se objeví některý z následujících příznaků a pokud máte podezření na úžeh – okamžitě volejte 112 nebo zdravotnický personál.
- Bolest hlavy, nevolnost a únava jsou příznaky tepelného stresu.
- Únava z horka: chladná a vlhká kůže, oslabený pulz, pocit na omdlení.
- Synkopa z horka: náhlé závratě, bledá, zpocená pleť, která je na dotek vlhká a chladná, oslabený puls a zrychlený tep, tělesná teplota je normální (tj. 37 stupňů).
- Křeče z horka: svalové křeče břicha, rukou nebo nohou po cvičení. (Poznámka: toto může být způsobeno nedostatkem soli, ale nepodávejte sůl nebo tablety se solí bez konzultace s lékařem).
- Vyčerpání z horka: To je varování, že tělo se příliš zahřívá. Dávejte pozor na žízeň, závratě, slabost, nedostatek koordinace, nevolnost a profuzní pocení. Studenou a vlhkou pokožku. Tělesná teplota může být normální (37 °). Puls je normální nebo se mírně zvýšil. Zorničky se mohou zúžit. Snižuje se tvorba moči a může dojít ke zvracení.
- Úpal: je život ohrožující stav. Okamžitá lékařská pomoc je nutná. Smrt může nastat rychle. Tělesná teplota stoupne nad 38 stupňů (některé prameny uvádějí 40 °), a člověk může být zmatený, bojovný, může se chovat divně, může mít pocity na omdlení, vrávorat. Pulse je rychlý. Kůže je suchá, zarudlá a může být horká. Dále dochází k nedostatečné tvorbě potu. Dýchání může být rychlé a mělká. Zorničky se mohou rozšířit. Je možné delirium, záchvaty, křeče a koma.
Ke zmírnění příznaků jakéhokoliv problému souvisejícího s horkem a při čekání na lékařskou pomoc:
- postižený člověk by si měl lehnout na chladné místo.
- Zvednout nohy.
- Přiložit chladné, mokré hadry nebo vodu na kůži, především hlavu, třísla a podpaží, čímž dojde rychle k ochlazení.
- Použít ruční ventilátor nebo elektrický.
- Pokud je to možné, podat malé doušky chladné vody (bez soli – bez souhlasu lékaře)
- Nepoužívejte potírání lihem.
A pamatujte – pokud máte podezření na úžeh, volejte 112 nebo 155 nebo okamžitě přivolejte zdravotnický personál.
Po prožité epizodě z horka, se bude osoba pravděpodobně cítit unavená a slabá po dobu několika dnů. Je důležité ji nepřetržitě sledovat.
Zdroj: dustojnestarnuti.cz