Každých pár let se objeví nový článek popisující „tipy na dlouhověkost“ od dlouho žijícího stoletého člověka. I když mohou být tyto rady užitečné, zapomínají vysvětlit, že jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají vliv na dlouhověkost je genetika, bez ohledu na to co jíte a kolik kilometrů uběhnete. V nové studii identifikovali vědci některé z genů, zodpovědné za dlouhověkost a doufají, že nám výsledky pomohou lépe porozumět, proč a jak se někteří lidé dožívají sta a více let.
Studie, která byla online publikována v časopise Journals of Gerontology: Biological Sciences, identifikovala nové vzácné varianty genu, spojené s extrémní délkou života a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze a Alzheimerovy choroby. Rovněž potvrdila varianty již dříve spojovaných s dlouhověkostí, uvádí Bostonská univerzita.
„Předpokládáme, že mnohem více ne běžných genetických variant zůstává ještě neobjeveno pomocí sekvenování vzorků od těchto dlouhožijících lidí“, vysvětlují výzkumníci. „K detekci souvislostí vzácných variant, je potřeba vyšetřit větší počet vzorků a proto slibně vypadající souvislosti, které postrádají hranice genomu, je potřeba rozsáhle diskutovat.“
Výzkum je v podstatě kombinace čtyř předchozích studií o extrémní dlouhověkosti a zahrnuje informace o 2070 lidech.
Genetické varianty jsou malé změny v našich genech, které mohou vézt k malým rozdílům v našem zdraví a vzhledu. Například, zatímco DNA každého z nás používá stejná čtyři písmena A, T, C a G, aby vytvořila geny, může v nich existovat drobný rozdíl. Všichni máme geny, které determinují naši barvu vlasů, ale některé varianty genu mohou způsobit, že někteří lidé mají blond vlasy, zatímco u jiných povedou k hnědým vlasům. Varianty genu mohou také způsobit jiné rozdíly mezi jednotlivci, jako například rozdílnou délku života.
Extrémní dlouhověkost je opravdu vzácná, CBS uvádí, že pouze 0,02% populace USA žije do 100 let či déle. CBS rovněž uvádí, že většina Američanů ve věku 100 a více let, jsou ženy, většinou vdovy a překvapivě většina z nich žije v chudobě. Dále se uvádí, že 17% z nich žije pod hranicí chudoby, což je téměř dvojnásobné číslo než u lidí ve věku 65 let a starších.
Výzkum otevřel vědcům oči, všimli si, že jeden z genů, u kterého je nejvíce patrná spojitost s dlouhověkostí, se vyskytoval pouze u velmi malého procenta stoletých lidí. To znamená, že tento gen nemusí být příčinou dlouhověkosti.
Je toho mnoho co ještě nevíme o roli genů v našem stárnutí a zatímco některé geny vám mohou umožnit žít extrémně dlouho, jiné vás mohou chránit reálného stárnutí. Tak jako je tomu v případě Gabby Williamsové, 8 leté holčičky, která zůstává velká jako nemluvně, kvůli neznámé genetické nemoci, která ji brání v tom, aby vyrostla.
Někteří vědci, jako je např. Richard F.Walker, kteří zkoumali Williamsovou, věří, že objev genu, jež zastavuje stárnutí, by nás jednou mohl zavést k tomu, abychom byli schopni v určitém věku „vypnout stárnutí“ a tím pádem nezestárli.
Zdroj: Sebastiani P, Gurinovich A, Bar H, et al. Four Genome-Wide Association Studies Identify New Extreme Longevity Variants. Journals of Gerontology: Biological Sciences. 2017
Zdroj: dustojnestarnuti.cz