Počet Čechů, kteří vycestují do zahraničí, se každoročně zvyšuje. Zatímco v roce 2014 uskutečnilo dle Českého statistického úřadu čtyř – a vícedenní zahraniční cestu čtyři miliony Čechů, v roce 2017 to bylo již téměř 5 milionů. Roste i počet využití letecké dopravy na vícedenní pobyt. Více cestují i senioři, kteří cestují ve skupinách i individuálně. Jejich cestování má svá rizika, jejichž respektován přináší větší jistotu a bezpečí na cestách. Není stanovena žádná horní věková hranice pro bezpečné cestování, záleží na individuálním zdravotním stavu, fyzické a mentální kondici. Klíčový je charakter a vzdálenost cílové destinace.
Cestování lidí ve vyšším věku s sebou nese řadu rizik, především zdravotních, kterým však lze přípravou na zahraniční cestu předejít. V imunitním systému dochází během stárnutí ke změnám, tzv. imunosenescenci, která se mimo jiné projevuje sníženou schopností lidského organizmu bojovat s infekcemi. Infekční nemoci mohou probíhat závažně i u do té doby zdravého seniora. Navíc u značné části z nich je organizmus oslabený chronickou nemocí (cukrovka, onkologické či autoimunitní onemocnění apod.) a/nebo její léčbou (kortikoidy, biologická léčba, nedávná chemoterapie atd.).
„Významný věkový nárůst se zaznamenal u chorob žil a srdečných arytmií, naopak výskyt astmatu a nemocí štítné žlázy přímo úměrně s věkem cestovatelů nestoupá. Infekční nemoci získané na cestách mají kromě přímého dopadu i významný nepřímý, a to tím, že zhoršují průběh již předtím přítomného chronického onemocnění, které se už nemusí nikdy podařit vrátit do normálních hodnot,“ jak upozorňuje docent MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí lékař sítě specializovaných center Avenier.
Nejvíc cestovatelů – seniorů zůstává v Evropě a právě tato skupina má tendenci hrozící rizika podceňovat. Zapomínat by neměli rozhodně na ochranu před nemocemi, které se vyskytují nejen u nás, ale i v dalších zemí našeho kontinentu, jako např. klíšťová encefalitida.
Cestující musí počítat se zvýšeným rizikem nákazy v letištních halách i během letů, obzvláště dálkových. Kapénkové infekce se šíří do vzdálenosti dvou metrů od nakaženého jedince, v letadlech jsou tedy nejvíce exponované nejbližší 2 řady sedadel. Infekce se ale může šířit i nepřímo nedostatečně udržovanou klimatizací.
Rychleji rostoucím segmentem cestovního ruchu jsou delší výletní plavby. Plavba na těchto luxusních lodích přináší větší rizika než cestování letadlem. Zastávky v různých zemích a přístavech, tisíce cestujících a personálu (často z rozvojových zemí), delší doba pobytu na lodi a nezřídka i vysoký průměrný věk cestujících, přispívají k zvýšenému riziku šíření epidemií způsobených noroviry (gastroenteritidy), chřipky, ale i nebezpečí pneumokokové infekce. Očkování je přitom pro lidi nad 65 let věku zdarma.
Prvním krokem před cestou je komplexní vyhodnocení zdravotních rizik, zjistit si maximum informací o plánované cestě – klimatické podmínky, ubytování, možnosti stravování, náročnost programu, druh dopravy, časový posun, dostupnost a kvalitu zdravotní péče v místě pobytu. Nutné je rovněž vyhodnotit své fyzické schopnosti, zdravotní stav, zkonzultovat zdravotní omezení s ošetřujícím lékařem, konzultovat rizika a jejich prevenci s lékařem-specialistou na cestovní medicínu a očkován.
Při plánování zahraniční dovolené by senioři měli navštívit očkovací centrum alespoň 6-8 týdnů před odjezdem a zkonzultovat povinné i nepovinné očkování vhodné do dané destinace, vzít si příslušné lék dle zvolené destinace (antimalarika), do cestovní lékárničky: repelenty, tablety na filtraci vody.
Nezapomenout na dostatečnou zásobu léků do příručního zavazadla, ideálně všechny pravidelně užívané, potvrzení pro větší zásobu tekutých léků. Zajistit si kvalitní cestovní pojištění.
Během pobytu ve vysněné destinaci je nutné myslet na bezpečné chování: tj. omezit konzumaci těžkých kořeněných jídel a sycených nápojů, dbát na dostatečný příjem tekutin, pozor na interakce léků a potravin, pohyb na palubě letadel, využít přestávku autobusů – pro zvýšené riziko hluboké žilní trombózy a případné embolizace. Nezapomínat na dezinfekci rukou, vyhýbat se nadměrným fyzickým výkonům, zejména v teple, vlhku, vysoké nadmořské výšce. V méně rozvinutých oblastech se nedoporučuje jíst nedostatečně tepelně upravené maso, plody moře, krémy, majonézy, listovou zeleninu či nepasterizované mléčné výrobky, vyhýbat se vodě z neznámých zdrojů, ovocným džusům připraveným na ulici a neprověřenému ledu do nápojů.
Doporučuje se omezit podávání rukou a vyvarovat se konzumace syrových či polosyrových potravin, kterých se dotýkaly ruce jiných osob. Nezdržovat se dlouho v blízkosti fontán a dalších vodních zdrojů vytvářejících vodní aerosol. Nepouštět vodu z kohoutku silným proudem. Vodu ze sprchy nejdříve nechat odtéct, nekoupat se ve stojaté sladké vodě!
Dle TZ
www.mhw.cz
Zdroj: medicina.cz