Projekt pro seniory se pomalu uzavírá – přečtěte si příběhy některých z nich

PŘÍBĚHY Z JIHOČESKÉHO KRAJE
Letošního ročníku Rotopedtours a Pěškotour 2011 se opět zúčastnil i pan Miroslav Čipera z Domova seniorů v Budíškovicích, což je na pomezí Čech a Moravy, blízko rakouských hranic. Dnes již šestašedesátiletý senior propadl jízdě na rotopedu a v podstatě na něm jezdí každou volnou chvilku. Pro představu – pan Čipera má najeto za říjen 1 164 km. A od 1. 5. 2010 do 31. 10. 2011 celkem 16 296 km. Pan Čipera také posiluje svou fyzickou kondici i cvičením s činkami a chůzí po schodech. Kromě těchto fyzických aktivit ještě velmi rád luští křížovky a sbírá kuchařské recepty. Všechny činnosti mu pomáhají získat síly po prožitém úrazu a mozkové mrtvici. Pan Čipera v loňské roce ujel 1 107 kilometrů, a obrazně tak „dojel“ do Paříže. Přibližně stejnou vzdálenost ujel i za říjen 2011. Blahopřejeme.

Další ze skoro devadesátky zúčastněných seniorů Jihočeského kraje byla 82-letá paní Marie Š. z Domova pro seniory Světlo Drhovle u Písku, která je v tomto zařízení již třetím rokem. Paní Marie pochází z malé vesničky v jižních Čechách, kde měla malé hospodářství. Ze začátku bylo pro ni těžké si v domově zvyknout, ale s její povahou a stále ještě aktivním přístupem k životu se ji to podařilo. Je to velice vitální paní, která využívá všech aktivit v domově. Nejraději má tanec při společenských akcích a v aktivizační dílně ráda plete barevné šály. Šlapání na rotopedu ji přimělo ke vzpomínání na mládí, kdy každou neděli vyjížděli s partou na kole a domů se vraceli až potmě: „maminka se křižovala“ vzpomíná paní Marie, „cítím se taková uvolněná, je to dobré pro klouby“ Chodím ráda šlapat“ dodává spokojeně.
Zařízení Světlo Drhovle poskytuje dvě služby: domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Rotoped je umístěn v klubovně domova pro seniory, kde byl využíván především zdravými klienty. Účast v projektu přivedla sociální pracovnici paní Trykarovou k myšlence využít jej i pro klienty domova se zvláštním režimem. Tito klienti sportovali ve skupinkách za doprovodu aktivizační pracovnice, což bylo pro ně vítané zpestření dopoledního i odpoledního programu. Paní Trykarová poskytla i fotografie se sdělením: „Jsme rádi, že jsme se do vašeho projektu mohli zapojit a příště se opět rádi připojíme“.