Společné výzkumné středisko (JRC), jež je interním vědeckým útvarem Komise, zveřejnilo v rámci úsilí Evropské komise o snížení dětské obezity první souhrnnou zprávu o politice stravování v evropských školách. Vyplývá z ní, že evropské země přikládají velkou váhu vlivu, který má školní stravování na zdraví a vývoj dětí a na jejich studijní výsledky. Ve všech zkoumaných zemích (28 členských států EU, Norsko a Švýcarsko) existují pokyny pro stravování ve školách, které se však významně liší. Vnitrostátní opatření zaměřená na podporu zdravého jídelníčku ve školách sahají od nezávazných doporučení, týkajících se například nabízených jídel nebo velikosti porcí, až po úplné zákazy, pokud jde třeba o prodej, prodejní automaty a nápoje slazené cukrem.
Tonio Borg, komisař odpovědný za oblast zdraví, uvedl: „Téměř každé třetí dítě v Evropě má nadváhu nebo je obézní a je ohroženo řadou onemocnění, jimž lze předcházet, např. cukrovkou 2. typu. Školy jsou naším důležitým partnerem v úsilí o to, abychom dětem pomohli vytvořit si správné stravovací návyky, aby vyrůstaly zdravé, měly dobré výsledky ve škole a rozvinuly celý svůj potenciál. Toto první hodnocení politik školního stravování proto významným způsobem přispívá k našemu boji proti obezitě.“
Komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová k tomu dodala: „Tato zpráva představuje solidní základ, na němž mohou evropští politici, vychovatelé a vědci zkoumat možné souvislosti mezi politikami školního stravování a veřejným zdravím a hodnotit účinnost propagace zdravých stravovacích návyků.“
Souvislosti
Zpráva se zabývá nejnovějšími dokumenty týkajícími se vnitrostátních politik v oblasti norem a pokynů ohledně jídla, které dostávají děti na základních a středních školách. Tyto politiky jsou v ní popsány podle obecných kritérií, jako jsou povolená nebo zakázaná jídla, nutriční hodnoty, stravovací zařízení, dodávky hotových jídel a omezení týkající se prodeje.
Zpráva také obsahuje přehled situace v oblasti regulace, jež je významným krokem k posouzení dopadu takových politik na dětskou obezitu.
Některá hlavní fakta uvedená ve zprávě: Přes 90 % zkoumaných politik obsahuje stravovací normy, které mají zajistit vyvážené jídelníčky. Následují pokyny pro velikost porcí (76 %) a normy týkající se nutričních hodnot pro obědy (65 %). Velmi běžná jsou omezení nebo doporučení související s dostupností nápojů (65–82 %), přičemž většina podporuje (volný) přístup k čerstvé pitné vodě a omezuje nebo zakazuje zejména nápoje slazené cukrem. Hlavním cílem, který sdílí většina zemí, je zlepšit výživu dětí, naučit je zdravému stravování a životosprávě a snížit výskyt dětské obezity nebo jí předcházet. Většina politik omezuje sladkosti a ochucené snacky, přičemž některé je příležitostně povolují a jiné zcela zakazují. V 59 % politik se požaduje nebo doporučuje měření výsledků politik školního stravování. Nejčastěji se mají měřit údaje týkající se poskytování jídla ve školách a poměru dětí, které se ve školách stravují. Nejběžnějšími parametry zahrnutými v normách pro obědy týkajících se energetické hodnoty nebo obsahu živin jsou příjem energie a tuku (používané v 65 %, resp. 56 % všech politik). Přibližně v polovině hodnocených zemí je omezena nabídka prodejních automatů. Opatření jsou různá, od doporučení zdravější nabídky potravin v prodejních automatech přes zákaz nezdravých potravin, které se v nich nabízejí, až po úplný zákaz instalace prodejních automatů ve školních budovách.
Běžnou praxí jsou i omezení prodeje nezdravých potravin.