Sérologická studie zjišťující, zda jsou v těle protilátky nemoci COVID-19, v jakém množství a jak dlouhou dobu, probíhá od října 2020 v rámci celé ČR. Zatím se do ní přihlásilo více než 5 000 klientů Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Projekt realizuje společně s Asociací laboratoří QualityLab a svým klientům – účastníkům výzkumu jednotlivé odběry z větší části hradí. Zájemci o účast ve studii mají. možnost se do ní přihlásit do konce března 2021.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR prodloužila termín, do kdy je možné absolvovat první ze tří nezbytných odběrů krve. Na všechny tři odběry pojišťovna svým klientům přispívá 500 Kč. Výsledky studie jsou přínosem pro každého jednotlivce, který se do ní zapojí. Dozví se, jak reaguje konkrétně jeho imunitní systém na setkání s novým typem koronaviru. Data získaná ze studie pomohou lépe monitorovat i skutečný podíl populace, která virus prodělala, i to, jak dlouho je člověk proti nemoci imunní. Měla by být i kritériem pro rozhodnutí, zda je vhodné konkrétního člověka očkovat, i pro výběr vakcíny.
Odborným garantem garantem sérologické studie je profesor MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D. z Centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Centrum poskytlo svoji biobanku pro uložení zkoumaných vzorků. Do výzkumu je zapojeno 190 laboratoří po celé ČR.
Samotná sérologická studie trvá u jednoho testovaného člověka zhruba rok a půl. Určuje se pomocí vzorku krve, který poskytují testovaní stejné laboratoři celkem třikrát, vždy s odstupem šesti měsíců., Aby výsledky měly vypovídací hodnotu, je nutné, aby účastník studie absolvoval postupně tři odběry. Do studie se může přihlásit kdokoli starší 18 let, kdo v čase odběru krve a předchozích třech týdnech netrpěl žádnými akutními potížemi souvisejícími s onemocněním COVID-19. Jeden test vyjde zájemce o účast ve studii na 600 Kč, klientům ZP MV ČR hradí pojišťovna 500 Kč za každý odběr, celkem tedy 1500 Kč. Ostatní odběry si musí účastník hradit.
Proděláním nemoci si tělo vytváří několik typů protilátek. V případě infekce se v časné fázi vytvářejí IgM protilátky, následně IgA a IgG protilátky paměťové. Protilátky lze využít i ke sledování imunitní odpovědi při vyšetření. U SARS-CoV-2 viru se jedná o slizniční infekci, která může dokonce vést i k vytvoření systémové imunitní odpovědi. Záchyt a sledování tvorby paměťových protilátek umožňuje jak pohled do minulosti v rámci proběhlé imunitní reakce po infekci, tak výhled do budoucnosti v rámci přípravy na zvládnutí opětovné infekce u konkrétního člověka. Navíc paměťové IgG protilátky v séru lze sledovat také v případě vyhodnocení imunitní odpovědi po očkování.
Podle profesora Thona zatím není přesně známo, jak dlouho protilátky v organismu přetrvají, neboť záleží také na dalším opakovaném přirozeném setkání s infekcí, a tím na opětovném zesílení specifické imunitní odpovědi, jež vede také k tvorbě protilátek. Odhadem se podle něj může jednat řádově o měsíce až roky. I na tuto otázku by měla studie přinést konkrétní odpověď. Dle TZ
www.qualitylab.cz
www.zpmvcr.cz
www.insighters.cz
Zdroj: medicina.cz