Tento den vyhlásila Mezinárodní federace diabetu, organizace, jejíž cílem je zkvalitňovat život lidí s diabetem.
Mezinárodní federace diabetu (IDF) byla založena roku 1950. Je do ní zapojeno 142 zemí se 183 národními organizacemi, jejímiž členy je mnoho jednotlivců, asociací i firemních partnerů. V České republice Česká diabetologická společnost a Svaz diabetiků ČR.
IDF spolupracuje s WHO, PAHO (the Pan American Health Organization) a dalšími vládními i nevládními institucemi. Vše s cílem zkvalitňovat život lidí s diabetem.
Hlavní náplň činnosti Mezinárodní federace diabetu
Pracovní skupiny se snaží zlepšovat dostupnost kvalitního inzulínu a ekonomiku diabetické péče vůbec.
Konzultační sekce se zabývají specifickou problematikou diabetu dětí a dospělých, včetně jejich edukace.
V sedmi regionech na národní a regionální úrovni tvoří Federace programy k rozvoji členských asociací.
Od roku 1992 podporuje řadu stáží a vědeckých programů prostřednictvím “Nadace pro vzdělávání”.
Podle Mezinárodní federace diabetu je na světě asi 15 miliónů lidí s diabetem I. typu, což je něco málo přes 7 % z celkového počtu diabetiků a 140 miliónů diabetiků II. typu, což je přibližně 92 % ze všech lidí s cukrovkou. Asi 80 – 90 % pacientů s cukrovkou 2. typu trpí nadváhou či obezitou. V Česku se léčí s diabetem kolem tři čtvrtě milionu pacientů, každý devátý obyvatel je diabetik. Od roku 1975 se počet diabetiků ztrojnásobil.
Světový den monitoringu diabetu nám připomíná, že stojíme na prahu epidemie diabetu. To nejmenší, co můžeme udělat, je podstoupit příslušná vyšetření a zamyslet se, zda svým životním stylem nesměřujeme přímo k této nemoci.
Udržení správné hladiny cukru snižuje riziko rozvoje akutních i pozdních komplikací. Akutní komplikace, jako výkyv hladiny cukru pod a nad stanovené hodnoty nelze sice ze života diabetika úplně vyřadit, ale pečlivým sledováním glykémie můžeme řadě z nich předcházet, případně na ně včas reagovat.
Monitoring diabetu zahrnuje měření cukru v krvi nalačno a po jídle a zjištění glykovaného hemoglobinu. Glykémie nalačno a po jídle dává obraz o aktuálním stavu cukru, glykovaný hemoglobin vypovídá o hladině cukru v období dvou až tří měsíců. Čím je údaj vyšší, tím je stav závažnější.
Cukrovku nelze vyléčit, ale vhodnou životosprávou a léky ji lze dlouhodobě utlumit. Příčinou nemoci je porucha vylučování inzulínu nebo jeho nedostatečný účinek.
Cukrovka prvního typu se objevuje nejčastěji v dětství, má ji sedm procent diabetiků. Začátek onemocnění je náhlý, projevuje se zvýšenou žízní, častým močením. Cukrovku druhého typu má přes 90 procent diabetiků. Vzniká v dospělosti a souvisí s obezitou. Projevuje se poznenáhlu, mnoho let nemusí mít pacient žádné příznaky. Často se projeví až komplikacemi, nezřídka vede až k amputaci nohy.
Třetí skupinu tvoří méně časté typy diabetu, například cukrovka při poruchách žláz s vnitřní sekrecí či cukrovka související s vlivem léků a chemikálií. Čtvrtým typem je cukrovka v těhotenství, postihuje asi tři procenta těhotných žen. Po porodu odeznívá.
I zdraví lidí by si měli kontrolovat pravidelně hladinu cukru v krvi. Při pravidelných preventivních prohlídkách je možné odhalit cukrovku v začátcích a zahájit včas léčbu.
Jednou ročně by si měli nechat změřit hladinu cukru v krvi lidé s nadváhou či obezitou (BMI nad 27), lidé z rodin, kde se cukrovka vyskytla, pacienti s vysokým krevním tlakem (nad 140/90), matky, které porodily dítě těžší než 4,5 kilogramu a pacienti s onemocněním srdce.
Všem ostatním, kterým je více než 45 let a nepatří do žádné z rizikových skupin, stačí vyšetření hladiny cukru jednou za dva roky. Zdravotní pojišťovny jim v tomto intervalu vyšetření zaplatí.