Roztroušená skleróza je nemocí centrálního nervového systému. Její přesná příčina zatím není známá. Současná medicína je ovšem dnes schopná toto vážné chronické onemocnění ovlivnit ve prospěch pacienta. Nemoc se objevuje zpravidla v mladém dospělém věku mezi 20. až 40. rokem života a postihuje více ženy. V Česku jí trpí odhadem 22 000 lidí. Rozlišují se tři základní formy (fáze) nemoci, a to relaps-remitentní, sekundárně progresivní a primárně progresivní. Stěžejním elementem léčby je právě sledování vývoje nemoci, při čemž hraje důležitou roli sám pacient. Zachycení případných změn pacientem může pomoci lékaři efektivněji kontrolovat onemocnění a volit tu nejvhodnější léčbu.
Roztroušená skleróza je sice komplikovanou nemocí, ovšem v Česku její léčbu zajišťují specializovaní neurologové v 15 centrech vysoce specializované péče pro roztroušenou sklerózu a neuromyelitis optica po celé republice. Zde mají pacienti k dispozici komplexní péči zahrnující i potřebnou rehabilitaci. Dle výzkumu STEM/MARK se 64 % lidí správně ztotožňuje s tím, že je roztroušená skleróza léčitelná, ovšem nevyléčitelná. Ale naopak 24 % naší populace si nesprávně myslí, že se roztroušená skleróza týká starých lidí a 22 % dotazovaných má pak nemoc nesprávně spojenou se zapomínáním v pokročilém věku.
Postižení je u každého jiné, a to jak s ohledem na vývoj, tak projevy, i proto se roztroušené skleróze často přezdívá nemoc mnoha tváří. Příznaky se liší dle toho, na jakém místě v mozku a míše dojde k poškození neuronů. U někoho jde o potíže se zrakem, únavou nebo třeba koordinací pohybů. U jiného jde zase o problémy se svalovou slabostí, křečemi či rovnováhou. Kromě rozdílných projevů je však u lidí s roztroušenou sklerózou také velmi individuální průběh nemoci. V některých případech je vývoj nemoci pomalejší a přechod do další fáze trvá řadu let. V jiných případech má nemoc rychlý spád a může vyústit v invaliditu a mnoho nezmění ani ta nejmodernější léčba. Většina pacientů se nachází někde mezi těmito dvěma extrémy. Podstatné je vědět, že se roztroušená skleróza v průběhu života vyvíjí a obecně ji tak lze dělit na několik různých typů.
Nejběžnější formě roztroušené sklerózy, která se na počátku nemoci vyskytuje až u 85 % lidí s touto diagnózou, se říká relaps-remitentní. Tato fáze je typická obdobím atak (odborně relapsů), kdy člověk pociťuje projevy nemoci. Ataka trvá vždy více než 24 hodin, ale ve většině případů spíše několik dní. Po atace nastává alespoň 30denní období klidu (odborně remise), kdy se pacient cítí téměř v pořádku. Stupeň neurologického postižení však s každou atakou narůstá. Proto je nutná včasná léčba. Relaps-remitentní fáze nemoci je nejlépe ovlivnitelná léčbou a při poskytnutí včasné odborné péče je šance předcházet zhoršení nemocí.
Roztroušená skleróza a v průběhu času mění a může přejít z relaps-remitentní fáze do sekundárně progresivní. Zhruba u 50 % lidí s roztroušenou sklerózou přichází sekundárně progresivní forma bez léčby po 10 letech a po 25 letech u 85–90 % nemocných. Tato fáze se projevuje méně výraznými atakami. Postup nemoci však není zastaven. Zánětlivý proces roztroušené sklerózy v těle stále pokračuje a neurologické projevy se postupně zhoršují, až přechází k trvalé invaliditě. Lékaři však nedokážou odhadnout rychlost a závažnost nástupu změn, a proto je velmi důležité, aby pacienti sledovali změny svého stavu a nebáli se o nich říct svému neurologovi. Včasné sdílení informací je stěžejní pro správné a úspěšné léčení roztroušené sklerózy, a to i v sekundárně progresivní fázi!
Primárně progresivní forma je poměrně vzácná a vyskytuje se u 10–15 % lidí s roztroušenou sklerózou. U této formy se nevyskytují ataky (až na výjimečné případy) a neurologické potíže se zhoršují už od začátku nemoci. Daná forma začíná v pozdějším věku, okolo 40 let, častěji se vyskytuje u mužů a typicky při ní dochází k problémům s chůzí. Stejně jako u jiných forem roztroušené sklerózy je i u této důležité obrátit se při jakýchkoli změnách na lékaře a mluvit s ním o nich, aby dokázal odlišit primárně progresivní fázi od jiných forem roztroušené sklerózy.
Klíčem ke zvýšení kvality života s roztroušenou sklerózou a rovněž k udržení co největší produktivity je pravidelné sledování projevů a jejich konzultování s lékaře. Výzkum potvrdil, že postřehy pacienta jsou pro lékaře stěžejní pro správné stanovení vývoje nemoci a nasazení vhodné léčby.
Dle TZ
www.havaspr.cz
Zdroj: medicina.cz